Dobrý den,
1) kde je napsáno, že doplňovací výcvik podle §19 a) (247/2000) musí být nahlášen na ORP? Z §25 to jednoznačně nevyplývá, resp. ten se podle všeho týká nového, řádného výcviku.
2) kde je napsáno, že žáci podle individuálního studijního plánu musejí tvořit ucelenou skupinu a nemohou docházet na hodiny teorie podle svých možností, při dodržení ustanovení §18 3) o max. pěti žácích ve skupině?
Děkuji

Vážený tazateli,

stávající právní úprava, tj. zákon č. 247/2000 Sb. (dále jen „zákon“) ve Vámi zmiňovaném ust. § 19 písm. a) říká, že doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty žadateli o řidičské oprávnění, který ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno. Dle ust. § 25 odst. 1 (první věty) je provozovatel autoškoly povinen před zahájením výuky nebo výcviku zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku.

U této problematiky je na místě přihlédnout ke stávající judikatuře, v tomto případě konkrétně k rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28.05.2021, č. j. 55 A 76/2020 – 44. V tomto rozsudku soud konstatuje: „Pokud totiž uchazeči doplňující výuku a výcvik neabsolvovali, § 25 zákona o získávání odborné způsobilosti na ně vůbec nedopadá. Ustanovení § 25 zákona o získávání odborné způsobilosti totiž hovoří o povinnosti zasílat seznam před zahájením výuky nebo výcviku – pakliže žádná výuka či výcvik prováděny nejsou, není dána ani povinnost takový seznam zasílat.“ Lze tedy dovodit, že pokud doplňující výuka a výcvik poskytnuty byly, vznikla provozovateli autoškoly povinnost dle ust. § 25 odst. 1 zákona, tj. zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku.

Nelze souhlasit s Vašim názorem, že ust. § 25 zákona se podle všeho týká nového, řádného výcviku. Toto ustanovení hovoří o výuce a výcviku, aniž by konkretizovalo její druh dle ust. § 14 odst. 1 zákona. Tudíž dopadá i na doplňující výuku a výcvik dle ust. § 14 odst. 1 písm. e) zákona. Zde opět můžeme přihlédnout k zmíněnému rozsudku Krajského soudu v Praze, kde je uvedeno: „…ustanovení § 25 a § 32 zákona o získávání odborné způsobilosti počítá primárně se standardním průběhem získávání řidičského oprávnění (nejčastěji skupiny B).“ Pokud tedy toliko primárně počítá ze základní výukou a výcvikem (jak má soud na mysli), nevylučuje se tím jeho aplikace na ostatní druhy výuky a výcviku, včetně doplňujícího.

K Vaší druhé otázce nutno konstatovat, že ust. § 18 odst. 3 zákona hovoří o výuce podle individuálního studijního plánu, kdy musí být provedena nejméně jedna vyučovací hodina konzultací na každé čtyři hodiny výuky stanovené učební osnovou pro danou skupinu vozidel. Následně toto ustanovení stanoví maximální počet žáků ve skupině – 5, aniž by zde byla jakkoliv více upravena účast na konzultační hodině.

Vážená tazatelko,

naprosto správně odkazujete na ust. § 19 písm. a) zákona č. 247/2000 Sb.: „Doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty pouze žadateli o řidičské oprávnění, který ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno podle zvláštního zákona, nejdéle však po dobu uvedenou v ustanovení § 39 odst. 6 tohoto zákona.“

Zmíněné ust. § 39 odst. 6 zákona pak říká: „Neuspěl-li žadatel o řidičské oprávnění při zkouškách do doby 12 měsíců ode dne zahájení první zkoušky navazující na absolvování výuky a výcviku v plném rozsahu, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu.“

Pokud tedy ust. § 19 písm. a) zákona odkazuje na dobu uvedenou v § 39 odst. 6 zákona, pak odkazuje na NEÚSPĚŠNÉHO žadatele o řidičské oprávnění, nikoliv žadatele, který již úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti.