Dobrý den,

píši Vám s dotazem ohledně možnosti obrany proti jednání zkušebního komisaře při zkoušce způsobilosti pro získání řidičského oprávnění sk. B a dále též nedostatečné výuce autoškoly, jež zajišťovala odbornou výuku mé družky. Celý problém vznikl tím, že výuka vždy začínala ve městě Toužim, kdy jízda probíhala přesunem do města Karlovy Vary (cca 40 minut jízdy) a to v mírném provozu, většinou však v žádném, jelikož výuka probíhala v dopoledních hodinách a cesta byla vyučujícím stanivena přes okolní obce po silnicích 2.
a 3. třídy. Ve městě Karlovy Vary pak samotná výuka trvala řádově desítky minut a pak přesun po stejné cestě zpět do města Toužim. Vyučující tímto lživě vyplňoval kartu o splněném počtu hodin v určitém stupni provozu. Dále nebyl zajištěn dostatečný počet hodin teoretické výuky zákona č. 361/2000 Sb. S tím spojená absence povinné výuky první pomoci. V praktické výuce zcela scházela například i výuka podélného parkování.

Dále pak výše zmíněné jednání zkušebního komisaře. Komisař u jedné z jízd dával pokyny tlumeným hlasem bez předstihu a tím vznikl problém kdy družka odbočila mylně k místu vyjezdu z benzínové pumpy označeného DZ B2 (neprojela jím, pouze před ním zastavila) - důvod komisaře pro neuspění u zkoušky - řidič se má držet při pravém okraji vozovky. Dne 16. 9. 2019 při opakovaném pokusu - stejný zk. komisař vyhodnotil neúspěch u zkoušky důvodem, že vozidlo které jelo po hlavní silnici, při příjezdu vozidla autoškoly ve směru z vedlejší komunikace, muselo přibrzdit, jelikož zkoušená údajně ohrožovala účastníky svou jízdou. Nicméně ta v tu chvíli při současném brzdění v malé rychlosti dojížděla k hraně křižovatky, před níž samotnou zastavila vozidlo v předstihu ještě cca 2 metry, čímž se nedopustila přestupku "řidič nesmí ohrozit.....".

Je proti těmto jednáním v zákoně opora? Jaká je úspěšnost a problematika dokazování? Máte nějaké jiné rady co příště udělat tak, aby obrana byla snazší.
Dále bych se chtěl optat, jestli při zkušební jízdě může být ve vozidle přítomna nezúčastněná osoba?

Vážený pane,
po prostudování obsahu Vašeho příspěvku se jeví relevantní Vaše námitka nedostatečnosti výuky a výcviku v autoškole. Tam také spatřujeme zárodek následných problémů a nedostatků.
Pokud budeme pracovat s předpokladem, že Vaše družka absolvovala výuku a výcvik podle individuálního studijního plánu, což je (s výjimkou skupiny D) nejčastěji realizovaný druh výuky a výcviku v autoškole, je tato příprava poněkud odlišná od přípravy absolvované tzv. „kurzem“ a probíhá následovně.
Podstata tohoto druhu výuky a výcviku spočívá v tom, že si teoretickou přípravu osvojuje absolvent samostatným studiem s povinnými konzultacemi v rozsahu nejméně jedné vyučovací hodiny konzultací na každé 4 hodiny výuky, stanovené učební osnovou. Toto se týká teoretické části a je na absolventu, zda si s provozovatelem autoškoly domluví jiné podmínky než minimální konzultace. To je výhoda individuálního studijního plánu.
Oproti tomu rozsah praktického výcviku nesmí být nižší, než je počet hodin stanovený učební osnovou, přičemž je třeba upozornit na důležitý fakt, že praktický výcvik není pouze řízení motorového vozidla. Například u výcviku k získání řidičského oprávnění pro skupinu B je předepsaný rozsah praktických jízd nejméně 28 hodin, praktický výcvik v údržbě vozidla nejméně 2 hodiny, praktický výcvik zdravotnické přípravy nejméně 4 hodiny. Celkem tedy 34 hodin praktického výcviku, které, jak již bylo uvedeno, nelze ponížit pod hodnoty stanovené učební osnovou. Pokud Vaše družka absolvovala výuku a výcvik tak, jak uvádíte, pak jej absolvovala v rozporu s uvedenými hodnotami, jedná se o porušení učební osnovy a v takovém případě je na místě podání podnětu Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny autoškoly, s podezřením na porušení povinností provozovatele autoškoly, případně příslušnému krajskému úřadu, s podezřením na hrubé porušení učební osnovy ze strany učitele výuky a výcviku, který věc prověří (resp. postoupí), či případně zahájí příslušná správní řízení, nebo k jejich zahájení dá příslušným orgánům kvalifikovaný podnět.
Ustanovení § 42 a § 43 zákona č. 247/2000 Sb., a dále § 19 vyhlášky č. 167/2002 Sb., kterou se uvedený zákon provádí, Vám po jejich prostudování poskytnou ucelený obraz o tom, jakými znalostmi, dovednostmi a chováním musí disponovat žadatel o řidičské oprávnění po absolutoriu autoškoly, a které musí být následně schopen prokázat při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Nezíská je nikde jinde, než výukou a výcvikem v autoškole, vlastní pílí a profesionálním přístupem učitele autoškoly.
Podle Vámi popisovaného průběhu výuky a výcviku v autoškole, lze nad plněním rozsahu učební osnovy a připraveností Vaší družky do provozu, vyjádřit pochybnost. Pokud si je žadatel, absolvující zkoušku z praktické jízdy, vědom nedostatečných znalostí a dovedností, způsobených vlivem neodpovídající výuky a výcviku, výrazně se zvyšuje míra jeho nervozity a tím i chybovost při jízdě. Vlivem neúměrného soustředění se na jednu, mnohdy marginální věc, chybuje v zásadních věcech, přičemž jsou známy případy například přehlédnutí červeného signálu na semaforu, nebo zastavení před přechodem pro chodce na řízené křižovatce, kdy chodcům svítil signál „stůj“, apod. Z tohoto důvodu nelze objektivně reagovat na druhou část příspěvku, hodnotící průběh zkoušky. Pravdou zůstává, že pro žadatele není nic jednoduššího, pokud nerozuměl pokynu zkušebního komisaře, aby se jej znovu zeptal. Odbočení na komunikaci opatřenou dopravní značkou B2 není přípustné ani v případě, kdyby takový pokyn zkušební komisař dal, což lze považovat za vyloučené. Něco jiného by byl pokyn: „Až to bude možné, odbočte doprava“. Tímto pokynem dává komisař najevo, že zpravidla první křižovatku to možné není a zároveň sleduje orientaci žadatele v dopravní situaci a vnímání dopravních značek. Další Vámi popisované části zkoušky z praktické jízdy nelze objektivně hodnotit, neboť nám není známa dopravní situace a prostředí, kde mělo k popisovanému incidentu dojít, a k posouzení nemáme víc, než jednostranný popis událostí prezentovaný nezúčastněnou osobou.
Pokud je Vaše družka přesvědčena, že s hodnocením ze strany zkušebního komisaře nesouhlasí, cítí se poškozena, a že disponuje požadovanými znalostmi a dovednostmi v řízení motorových vozidel, může na výrok zkušebního komisaře podat stížnost adresovanou Ministerstvu dopravy, odboru agend řidičů, Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Nové Město. Ministerstvo podnět posoudí, vyžádá si vyjádření všech zúčastněných, výsledky šetření vyhodnotí a v případě zjištění pochybení se zástupce ministerstva další zkoušky zúčastní osobně, jak tomu už několikrát bylo. V takovém případě hodnotí jízdu zkušební komisař a následně jízdu a průběh vedení zkoušky pracovník ministerstva. Také by se tento akt dal nazvat komisionální zkouškou.
V případě, že má Vaše družka výhrady vůči jednání a vystupování zkušebního komisaře, pak muže podat stížnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který jej zaměstnává.
V poslední části Vašeho příspěvku pokládáte několik dotazů. Na první z nich odpovídáme ano, proti nedodržování podmínek a pravidel výuky a výcviku a proti porušování učební osnovy existuje zákonná opora a možný postup je popsán výše, stejně tak ve věci námitek proti hodnocení zkoušky.
K otázce „Jaká je úspěšnost a problematika dokazování?“, je třeba upozornit na několik důležitých skutečností. Úspěšnost dokazování porušení učební osnovy ze strany učitele a dalšího neplnění povinností provozovatele autoškoly se odvíjí od zájmu absolventa věc řešit a poskytnout správnímu orgánu potřebná svědectví a případné důkazy. Na otázku „Co příště udělat tak, aby obrana byla snazší?“, je jednoduchá odpověď. Před vstupem do autoškoly a zařazením do výuky a výcviku se seznamte s požadavky na znalosti, dovednosti a chování žadatele pro splnění zkoušky a teprve následně s podmínkami, za jakých příslušná autoškola provádí výuku a výcvik, jaká je cena „kurzovného“ a co za tuto cenu žadatel obdrží a dále, zda cena a rozsah výuky a výcviku koresponduje se získáním dostatečných znalostí a dovedností pro bezpečné řízení motorových vozidel a předpoklad úspěšného složení zkoušky. Pokud Vám provozovatel autoškoly bude Vaše nároky garantovat, vstupte do výcviku. Pokud nikoliv, vstupte do jiné, kvalitnější autoškoly. Pak se opatření na obranu výrazně eliminují a mnohdy nejsou potřeba.
U zkoušky je to poněkud jiné než v běžném provozu. Jakmile se seznámíte s požadavky na zkoušku, bude Vám jasné, že hodnocení stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“ není vázáno na stav, zda se žadatel přestupku dopustí či nikoliv. Je známo mnoho případů, kdy žadatel při zkoušce nespáchal jediný přestupek, přesto byl hodnocen stupněm neprospěl. Důvody tohoto hodnocení byly naprosto objektivní. Žadatel totiž musí prokázat všechny zákonem požadované znalosti a dovednosti, nikoliv pouze jízdu bez přestupku. Proto samotné napadnutí nenaplnění skutkové podstaty konkrétního přestupku nemůže, při stížnosti, zvrátit výsledek zkoušky zvlášť pokud žadatel neprokázal všechny požadované znalosti a dovednosti.
Zkoušky z praktické jízdy se podle § 43 odst. 4 zákona č. 247/2000 Sb., účastní učitel výcviku (na sedadle vedle řidiče, resp. sedadle pro učitele), samozřejmě zkušební komisař a dále se zkoušky může účastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru a vrchního státního dozoru a tlumočník (v případech, že se jedná o cizince). Jinou osobu právní úprava nepřipouští.
Závěrem bychom rádi doporučili, pozornost zaměřit na průběh výuky a výcviku a případnou dohodu s provozovatelem autoškoly, aby zjištěné nedostatky napravil a Vaši družku připravil k následné opakované zkoušce tak, jak se od autoškoly očekává. Pokud se nedomluvíte, může Vaše družka přejít k jinému provozovateli autoškoly a formou doplňovací výuky a výcviku znalosti a dovednosti zdokonalit a následně absolvovat opakovanou zkoušku. Bude-li dostatečně připravena do provozu, jsme přesvědčeni, že nebudou potřeba žádné další obranné metody a prostředky proti hodnocení zkoušky.