Dobrý den, vnučka započala kurs, po 3. teoretické hodině, značky křiž. atd., zjistila, že toerte výuka probíha takto: zákl, vysvětlení a rozdělení značek ano , ostatní se naučte doma, učitel Kunsta přeskakuje z vlečení mot. vozidel, předjiždění, DN, a to jedné lekci d vyuč. hod. a hlavní slovo, k tomu se vrátím, k dalším u taky a hlavně si cvičtě testy.
Teorii jízdy a seznámení s vozidlem u první hodiny na cvičišti, kde obdržela v bodech na zvláštním tiskopise jednotlivé úkony, protože to prý zvládla tak vyjela do provozu. Učitel trvá na tom, aby se jezdila 2 vyuč. hodin, po jedné hodině, že to prý nejde, i když ví, že u druhé hodiny je již unavena a dělá spousty chyb. Podle slov učitele musí být výcvik ukončen zkouškou do dvou měsíců?? Připadá mně to tak, odjezdi co nejdřív, jestli se to naučíš nebo ne nám je jedno, ale pak si draze musíš dokoupit D výcvik, abys mohla uspět u zkoušky

Na zahájení kurzu mělo být vnučce vysvětleno, jestli bude výuka probíhat standardním způsobem, to je klasický výklad jednotlivých předmětů, nebo formou výuky a výcviku podle individuálního studijního plánu. V případě druhého způsobu se zvládnutí teoretických předmětů řeší formou konzultací, kdy je 36 hodin vyučování teoretických předmětů nahrazeno zhruba 11 konzultacemi.

Zda bude výcvik v řízení vozidla prováděn po jedné vyučovací hodině (45 minut), nebo po dvou hodinách (90 minut) je na domluvě mezi učitelem a uchazečem. Zákon připouští, že ve třetí etapě to můžou být jednou i čtyři vyučovací hodiny vcelku.

Ukončení výuky a výcviku do dvou měsíců není pravdivá informace. Délka kurzu není omezená. Určitě ale není vhodné, aby kurz trval neúměrně dlouhou dobu. Je dobré, aby praktické jízdy probíhaly dvakrát až třikrát v týdnu.

Provozovatel autoškoly smí uchazeče přihlásit k závěrečné zkoušce za předpokladu, že žadatel o řidičské oprávnění absolvoval minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu vozidel, popřípadě vyšší počet hodin dohodnutých mezi žadatelem o řidičské oprávnění a provozovatelem autoškoly, a má potřebné znalosti a dovednosti požadované pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Pokud je uchazečka přesvědčena, že ještě není na zkoušku připravena, měla by pokračovat ve výcviku a učitel by jí neměl nutit k vykonání závěrečné zkoušky