Dobrý den,

zkušebním komisařem je vyžadováno opětovné hlášení doplňovacího výcviku po každé neúspěšné zkoušce žadatele. Pokud tedy žák neprospěje u prvního pokusu, autoškola má žáka přihlásit k doplňovacímu výcviku a následně ho ukončit před druhým zkouškovým termínem. V případě neúpsěchu u opravné zkoušky opět zahájit a následně ukončit, pořád takto dokola.

Krajský úřad v jiné části republiky rozeslal autoškolám jiný výklad:
"Jelikož se doplňková výuka nebo výcvik neukončuje, je možné ji poskytovat až do doby udělení řidičského oprávnění (bez ohledu na počet opravných zkoušek) nebo uplynutí doby šesti měsíců od zahájení zkoušky.".

Jak lze zkušebnímu komisaři právně argumentovat, aby se doplňovací výcvik nemusel zahajovat a ukončovat při každém neúpsěšném pokusu?

Většinově ustálená praxe při aplikaci doplňovací výuky a výcviku podle ustanovení § 19 písm. a) zákona č. 247/2000 Sb., je následující. Jedná-li se o žadatele, kterému byla výuka a výcvik, po vyčerpání učební osnovy (ve smyslu § 30 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., věta první) ukončena, tento i přesto neuspěl v některé z dílčích zkoušek a hodlá, s ohledem na vyhodnocení neúspěšné zkoušky, pokračovat ve zdokonalování způsobilosti k řízení motorových vozidel, může v této fázi pokračovat pouze formou doplňovací výuky a výcviku. Hodlá-li tak učinit u stejného provozovatele autoškoly, tento jej opakovaně neoznamuje, neboť žadatel dále pokračuje v již zahájené výuce a výcviku, pod stejným evidenčním číslem, na základě stejné zdravotní způsobilosti, pouze jinou formou výuky a výcviku. Provozovatel autoškoly je však povinen o výuce či výcviku vést průkaznou dokumentaci, přičemž pro lepší orientaci provozovatele autoškoly i kontrolních orgánů je žádoucí, záznamy k doplňovací výuce a výcviku vhodně odlišit (dělicí čarou, barevným odlišením, zvýrazněním apod.).
Doplňovací výuka a výcvik podle § 19 písm. a) zákona č. 247/2000 Sb., aplikovatelná u všech druhů výuky a výcviku uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 247/2000 Sb., vyplňuje prostor mezi ukončením výuky a výcviku a udělením řidičského oprávnění a legalizuje přípravu žadatele (zpravidla) na opakovanou zkoušku. Není pro ni stanovena učební osnova, přičemž obsahová náplň vychází z požadavků a potřeb žadatele o řidičské oprávnění odvíjejících se od hodnocení znalostí a dovedností zkušebním komisařem a relevantních doporučení učitele výuky a výcviku. Z tohoto důvodu se také výuka a výcvik neukončuje, neboť podle § 30 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., lze výuku a výcvik ukončit za předpokladu absolutoria minimálního počtu výukových a výcvikových hodin stanoveného učební osnovou. Doplňovací výuka a výcvik může být poskytována od ukončení výuky a výcviku, do udělení řidičského oprávnění, nejpozději však do 6 měsíců ode dne zahájení první zkoušky, tedy bez dalšího omezení.
Výše uvedené vyplývá z ustálené praxe. V působnosti některých obcí je zavedenou praxí oznámení doplňovací výuky a výcviku, avšak pouze jednou a platí pro výuku a výcvik i pro období po každé další neúspěšné zkoušce. Objevily se i případy, kdy doplňovací výuku a výcvik hlásí provozovatel autoškoly již při oznámení zahájení řádné výuky a výcviku s poznámkou, že v případě neúspěchu žadatele u zkoušky se jedná zároveň o oznámení doplňovací výuky a výcviku.