Od 1.10. požaduje MD prostřednictvím krajského úřadu na akreditovaných střediscích úpravu učebních plánů pro zdokonalování řidičů s odůvodněním, že vyučovací hodina pro tento druh činnosti je 60 minut.
Protože od platnosti zákona 247 (což je již 20 let) jsme všichni počítali s tím, že když je v zákoně 247 § 27, odst. 2a uvedeno „…aby vyučovací hodina trvala 45 minut“, platí to jak pro autoškoly, tak i pro akreditovaná střediska. Žádná jiná věta o délce vyučovací hodiny v zákoně ani v prováděcí vyhlášce není.
Pokud budeme tento požadavek MD akceptovat, znamená to prodloužení vyučovací doby i praktického výcviku o 25 %, což např. u získání profesního osvědčení je 35 hodin, tedy skoro týden pracovní doby. To znamená samozřejmě i vyšší mzdové náklady , tak i více najetých km.
MD nás tedy nutí zvýšit ceny o 25 % (což je rozdíl v tisících Kč) bez jakéhokoliv právního podkladu, jenom na základě pochybného výkladu nějakého úředníka.Přitom např. smlouvy na rekvalifikace s Úřadem práce jsou na několik let dopředu s fixovanou cenou, která byla uvedena pro výběrové řízení.
Domnívám se (a můj právník s tím souhlasí), že tento požadavek MD je protiprávní a neakceptovatelný bez předchozí změny zákon 247.
Můžete autoškolské veřejnosti sdělit názor na tento problém ?

Vážený pane,
Vámi citované ustanovení 27 odst. 2 písm. a) zákona č. 247/2000 Sb., skutečně uvádí „vyučovací hodina trvala 45 minut“ ovšem poněkud jste opomněl, že se jedná o povinnosti provozovatele autoškoly zajistit, aby vyučovací hodina trvala 45 minut (nikoliv provozovatele akreditovaného školicího střediska). Toto ustanovení, kromě povinnosti učitele také vymezuje rozsah vyučovací hodiny a pokud si povšimnete i ustanovení týkající se výcviku hovoří o vyučovací hodině, a to právě proto, že zvláštní úpravou stanovila formou lex specialis, dobu kratší než 60 minut.
Provozování autoškoly, resp. požadavky na výcviková vozidla a na znalosti, dovednosti a chování žadatele o řidičské oprávnění při zkoušce vychází z evropské legislativy, konkrétně ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES a je specifikované jako služba poskytování výuky a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění, jinak řečeno zaměřuje se na získávání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Oproti tomu provozování akreditovaného školicího střediska (dále také „AŠS“) vychází také z evropské legislativy, ovšem v tomto případě se jedná o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES, která se týká výchozí kvalifikace a pravidelného školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu. Jedná se tedy o zcela odlišnou oblast a v národní právní úpravě je jí věnovaná zvláštní část (část pátá zákona č. 247/2000 Sb.). Měly-li by tyto oblasti společné podmínky, nebyl by důvod je oddělovat v příslušném zákonu.
V souvislosti s uvedenou směrnicí je třeba doplnit, že rozsah jednotlivých školení není uváděn ve vyučovacích hodinách jako při výuce a výcviku v autoškolách, nýbrž hodinách. Od nepaměti je známo, a nelze to změnit ani právním názorem renomovaných právníků, že časový rozsah hodiny je 60 minut. Je to tedy obecné pojetí časového pojmu. Pokud má zákonodárce v úmyslu časový rozsah změnit, musí to provést legislativní cestou a dalším krokem je změna termínu formou jakéhosi přívlastku. (Např. vyučovací, výcviková, moto hodina, normo hodina) a její specifikace a rozsah. Pokud evropská legislativa definuje výuku, výcvik a rozsah jednotlivých školení a kurzů bez dalšího, jedná se o hodinu v obecném pojetí, tedy o 60 minut. Proto i národní legislativa převzala bez dalšího uvedený rozsah, a to nejen v rámci ČR, ale i v ostatních zemích EU.
Pro lepší představivost lze uvedené připodobnit k obecné a místní úpravě provozu na pozemních komunikacích. V obci je stanovená obecnou úpravou max. povolená rychlost 50 km/h, místní úpravou může být snížena. To vše na základě zákonného zmocnění.
Z uvedeného plyne, že pokud některé krajské úřady tolerovaly při předložení plánu školení hodinu školení v rozsahu 45 minut, činili tak v rozporu platnou národní i evropskou právní úpravou.
Nelze se ztotožnit s tvrzením, že všichni provozovatelé AŠS počítali s délkou hodiny školení v rozsahu 45 minut, neboť minimálně 2/3 provozovatelů AŠS v ČR, má ve svých plánech uvedenou hodinovou dotaci, což plyne i z jejich vymezení organizace a rozsahu školení v podobě rozvrhů k jednotlivým druhům školení.
K cenovým relacím jednotlivých druhů školení se nemůžeme relevantně vyjádřit, neboť pro objektivní hodnocení nákladů bychom byli nuceni komparovat skutečné náklady a poněkud kriticky zohlednit minulý a současný stav v porovnání původních cen vstupních školení v roce 2009, které se pohybovaly i ve výši 45 000,- Kč, a pravidelné roční školení v rozsahu 7 hodin ve výši 1 500,- až 2 000,- Kč, jež v současnosti (o 11 let později po několikanásobném zdražení vstupů a pohonných hmot), se pohybují např. vstupní školení i za 7 000,- a pravidelné školení (7 hodin) i za 350,- Kč. Při výpočtu skutečných nákladů a jejich zveřejnění bychom se mohli dostat do konfliktu s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, pročež od tohoto kroku vědomě ustupujeme.
Závěrem uvádíme, že nelze slučovat podmínky pro provozování autoškoly s podmínkami pro provozování AŠS, jakož i aplikaci té právní úpravy, která je pro některého z provozovatelů výhodnější. Ministerstvo dopravy v rámci připomínkového řízení k návrhu novelizace vyhlášky č. 156/2008 sb., zamítlo zásadní připomínky ke stanovení rozsahu hodiny školení řidičů, čímž dalo zcela jasně najevo ztotožnění se s Evropskou i národní legislativou z níž jednoznačně plyne, že hodina školení trvá 60 minut (což uvedlo i ve zdůvodnění zamítnutí připomínky), a že cílem tohoto upřesnění je sjednocení pravidel pro školení řidičů ve všech AŠS v praxi. Požadavek tedy není protiprávní, jak uvádíte. Naopak, pokud by hodina školení měla mít jiný rozsah, než 60 minut, pak by tato změna musela mít zákonné zmocnění v podobě novelizačního bodu v zákoně č. 247/2000 Sb., ovšem pak by tato úprava bylo v kolizi z evropskou legislativou, kterou jsme, jako členský stát, vázáni.