Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli jsou někdě jasně definované pravomoce komisaře při závěrečné jízdě? Aby bylo jasné, na základě čeho posuzuje výkon zkoušeného.

Také by mě zajímalo, jestli jsou někde vypsány (konkrétně) všechny úkony, které musí zkoušený žák během závěrečné jízdy splňovat.

Měl jsem závěrečnou jízdu, o které jsem přesvědčen, že byla objektivně provedena z mé strany bez chyb a podle předpisů. Komisař mi řekl například, že jsem neměl celou cestu obě dvě ruce na volantu. Nebo, že jsem se při jednom odbočování nepodíval do strany, jestli tam nejedou auta.
1. Nevím, proč bych měl mít celou dobu obě dvě ruce na volantu, když dokážu vozidlo bezpečně provozovat.
V Česku to není nikde v zákoně napsáno, že by měl mít řidič obě ruce na volantu. Tudíž jsem neprovedl žádný přestupek.

2. Tohle je horší, protože jsem pevně přesvědčený o tom, že jsem se do té strany podíval. V tu chvíli je to moje tvrzení proti jeho. Přísedící instruktor samozřejmě nic neřekl.
Proč není zákon na to, aby v autě při zkoušce byly záznamové kamery? Tohle je přesně ten případ, kdy by se dalo ověřit, jak daná věc byla. Ani komisař není bezchybný a může se mýlit.

Jsem si jistý, že jsem závěrečnou jízdu provedl v pořádku a způsobile a komisařovo chování mi přišlo neprofesionální, jelikož mě nepustil na základě jeho subjektivních "vjemů".

Proč není někde přesně, do jednotlivých bodů uvedeno, za co může zkoušející komisař žáka nepustit? Aby to nedopadalo tak, že když komisař prostě nechce, tak si něco vymyslí a žáka nepustí.

Komisař je při zkouškách v podstatě nad zákonem a není proti němu žádná pojistka, aby se žák dovolal spravedlnosti, když ví, že mu byla z jeho strany upřena.

Proč se tohle nikde neřeší a legislativně se tohle neupravuje?

Kde se mohu v tomto případě dovolat spravedlnosti?

Děkuji.

Vážený tazateli,
k Vašim dotazům. Požadavky na znalosti, dovednosti a chování žadatele o řidičské oprávnění, které se prověřují zkouškou z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, jsou definovány v ustanovení § 42 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů a dále v prováděcím právním předpise k citovanému zákonu, konkrétně v § 19 vyhlášky č. 167/2002 Sb., které zahrnuje i hodnocení zkoušky z praktické jízdy. Po prostudování těchto dvou ustanovení zjistíte, že zkouška z praktické jízdy je zkouškou značně náročnou a poměrně přísnou, avšak u dobře připraveného žadatele zvládnutelnou. Ustanovení § 42 odst. 3 písm. f zákona č. 247/2000 Sb., nám říká, že ve druhé části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje ovládání vozidla ve vyšších rychlostech a při různých manévrovacích situacích, (např. smyk vozidla), což s jednou rukou na volantu asi těžko dokážete zvládnout (jednou rukou držíme volant např. jen tehdy, když potřebujeme přeřadit), výtka zkušebního komisaře byla oprávněna. Pokud Vás autoškola řádně připravila k závěrečné zkoušce z odborné způsobilosti, tak jste jistě absolvoval předmět TZBJ (10 hodin pro skupinu B), kde jedna z kapitol je zaměřena na správné držení volantu, které přímo souvisí s bezpečností (najdete např. v učebnici AUTOŠKOLA? POHODLNĚ ! str. 30). Moderní volanty mají v poloze tzv. "tři čtvrtě na tři“ ergonomické vybrání, kam právě patří vaše ruce. Je to nejen správná poloha pro bezpečné a přesné řízení auta, ale také tím zajistíte v případě nehody správnou funkci airbagu. Pokud byste měl například jednu ruku nahoře na věnci volantu, airbag by vám ji přerazil. Pokud s hodnocením zkušebního komisaře nesouhlasíte, cítíte se poškozen, a máte za to, že disponujete požadovanými znalostmi a dovednostmi v řízení motorových vozidel, tak jak vyžaduje platná legislativa, tak se může se svoji námitkou na výrok zkušebního komisaře obrátit na Ministerstvo dopravy, které je orgánem státního dozoru nad zkušebními komisaři.